Proč jsou na kuliších bambule

neděle 18. prosinec 2016 12:05

Toto není kulich. Všimněte si - nemá bambuli.
J. Flegr

Na mém facebooku tuhle vzbudil ohlas článek věnovaný bambulím. Napadlo mne, že po vědění asi lační i čtenáři blogů LN. Tedy ti, kteří se ještě nenechali otrávit aktivitou trolů a trotlů v diskusi pod články (tímto všechny tři vytrvalce srdečně zdravím).  

Proč jsou na kuliších bambule? Slovo kulich, z keltského chulisos - byt, označovalo původně jakoukoli pokrývku hlavy určenou pro denní domácí nošení. Kulichy byly běžnou součástí oblečení na území obývaných Kelty a v dalších oblastech severně od Alp. Jejich užívání sahá nepřetržitě až do 16. století před naším letopočtem. Z dochovaných vyobrazení na keramice vyplývá, že bambule byly v některých obdobích až třikrát větší než zbytek čepice. O funkci bambulí se zatím vedou spory. Nejčastěji se uvádí, že by mohlo jít o kultovní předmět chránící člověka před zlými silami, o doplněk oděvu zvětšující opticky postavu a sloužící tak k zastrašení nepřítele, nebo jen o ochranu proti padajícímu sněhu a ledu v zimním lese. Je důležité připomenout, že v období tzv. Malé doby ledové trvalo zimní období až šest měsíců v roce, takže se patrně jednalo o doplněk veskrze praktický. Nejznámější muzeum prehistorických kulichů se nachází v Innsbrucku. Jsou v něm i exponáty nalezené na našem území, včetně dokonale zachovalých kulichů z mufloní vlny objevených poměrně nedávno v pražském Motole.

 

Tak a to je vše. Do Wikipedie toto slovníkové heslo prosím nedávejte. Raději mi vyplňte náš poslední dotazník věnovaný mystickému myšlení na pokusnikralici.cz

Jaroslav Flegr

Jaroslav Flegr

Jaroslav Flegr

Ve svém blogu budu nejspíš psát o čemkoli, co mne bude momentálně připadat zajímavé. Samozřejmě pouze za předpokladu, že budu mít pocit, že mám k danému předmětu co říct.

Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším nebo nezkouším studenty tak se zabývám evoluční biologií, evoluční parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem  je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora