Všechno co jste chtěli vědět o toxoplazmóze (a báli jste se zeptat)

sobota 24. prosinec 2016 08:41

Jak si udělat z prdu kuličku ví mnozí. Jak si udělat z vlastního naštvání nejhezčí vánoční dárek, to by možná nevěděl ani Přemek Podlaha. Prozradím návod.

Už dlouho jsem se nenaštval tak, jako tuhle na konferenci o toxoplazmóze. Referovali tam i o případu ženy, které letos v nejmenované pražské nemocnici diagnostikovali na začátku těhotenství toxoplazmózu a klidně ji dostrkali na potrat. Ponechám stranou fakt, že diagnóza byla chybná. Hlavní je, že nákaza matky není vůbec důvodem, aby se uvažovalo o potratu – na plod se nákaza přenese v prvním trimestru jen asi v 15% případů. Ani přenos na dítě ještě není důvod k potratu – velmi často jsou následky pro plod malé, nebo žádné. Na potrat by měla jít žena tehdy, když se prokáže poškození plodu. Nejednalo se o chybné rozhodnutí jednoho blbého lékaře – podílelo se na něm snad deset lékařů ze čtyř různých oddělení nemocnice. Nikomu z nich se za to nic nestalo - jednalo se přece o “svobodné” rozhodnutí matky. Kdyby mi někdo řekl, že se to stalo před 30 lety, nebo v Kongu, tak smutně pokrčím rameny. Ale teď máme rok 2016!


A tak jsem si včera nadělil nejkrásnější dárek. Rozjeli jsme s přáteli novou internetovou stránku, která by mohla počet takových lékařských selhání snížit nebo aspoň omezit jejich tragické důsledky. A už během noci ji nejrůznějším způsobem nasdílelo asi 300 lidí. Nadělte si také dárek - podívejte se na stránku toxo.eu a jestli se vám bude líbit, o čemž při svou vrozené skromnosti vůbec nepochybuji, doporučte ji svým přátelům. A klidně tentokrát i nepřátelům či úplně cizím lidem - vždyť dnes máme Vánoce. Hezké svátky.

Jaroslav Flegr

Jaroslav Flegr

Jaroslav Flegr

Ve svém blogu budu nejspíš psát o čemkoli, co mne bude momentálně připadat zajímavé. Samozřejmě pouze za předpokladu, že budu mít pocit, že mám k danému předmětu co říct.

Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším nebo nezkouším studenty tak se zabývám evoluční biologií, evoluční parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem  je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora